Hallingdal a Rallarvegen na kole – praktický průvodce z naší cesty Norskem

Praktický průvodce z naší cesty Norskem

Okruh Hallingdal a Rallarvegen, označený jako Národní cyklotrasa 4, je klenotem mezi cyklotrasami nejen v Norsku. My jsme k němu přidali trasu z Eggedalu, čímž vznikl přibližně 564 kilometrů dlouhý bikepackingový okruh.

Během pěti jezdeckých dnů jsme nastoupali přibližně 8 100 výškových metrů, projeli od fjordů až do výšky okolo 1 300 metrů a jeden den jsme museli úplně změnit plán.

Tohle není itinerář vytvořený od počítače, ale praktický průvodce založený na tom, co jsme na trase v srpnu 2026 skutečně zažili.

Klikni pro stažení GPX trasy

Hallingdal a Rallarvegen – naše trasa v kostce

Naší základnou byl Eggedal. Odtud jsme vytvořili okruh přes Gol, Geilo, Haugastøl, legendární Rallarvegen, Finse, Myrdal, Flåm, Aurlandsfjellet a Borgund a přes Hemsedal a Gol jsme se vrátili zpět do Eggedalu.

Reálně projetá trasa

Eggedal → Gol → Geilo → Haugastøl → Finse → Myrdal → Flåm → Aurlandsfjellet → Borgund → Hemsedal → Gol → Eggedal

Denní úseky nejsou doporučené pevné etapy. Jsou to úseky, které jsme skutečně absolvovali. Vlastní rozdělení trasy je potřeba přizpůsobit kondici, počasí a ubytování.

My jsme původní plán měnili kvůli počasí, protože se nám nechtělo spát v dešti ve stanu. Počasí jsme vychytali krásně „severské“ – chladno a každý den nějaký déšť.

1. Eggedal – Gol

117 km | 1 417 m

Cílem bylo přesunout se na začátek okruhu Hallingdal & Rallarvegen.

První den nám velmi rychle ukázal, co můžeme od této cesty očekávat. Střídal se asfalt se šotolinou, jezera, lesy, stoupání i rychlé sjezdy.

Přibližně po 60 kilometrech jsme si u řeky udělali první pořádnou přestávku. Vytáhli jsme vařič, připravili dehydrované jídlo a samozřejmě kávu. Ta chutná v přírodě nejlépe.

Při navigaci jsme kombinovali vlastní GPX trasu s místním značením cyklotrasy č. 4. Na samotné místní značení bych se ale nespoléhal. GPX navigaci považuji při podobné cestě za základ.

Celý den bylo příjemně polojasno, i když předpověď hlásila na odpoledne déšť. Kolem šesté, když jsme přijížděli do Golu, se ale bleskově zatáhlo a začalo pršet.

Naštěstí jsme ve First Camp Gol chytili poslední volnou chatku.

A hned první den jsme dostali jednu z lekcí, která se nám během cesty ještě zopakovala:

V Norsku není dobré počítat s tím, že večer jednoduše přijedete do kempu a nějaká chatka se určitě najde.

2. Gol – Geilo – Haugastøl – Finse – Myrdal po Rallarvegen

147 km | 2 263 m

Královský den celé výpravy.

Z Golu jsme pokračovali přes Geilo do Haugastølu, kde začíná ikonická cesta Rallarvegen.

Tato šotolinová cesta má pověst jedné z nejkrásnějších cyklotras Norska a po jejím absolvování můžu říct, že oprávněně. Tak nádhernou horskou přírodu jsem ještě nikde neviděl.

Zároveň ale není dobré podlehnout představě, že jde o pohodovou cyklostezku.

Od Golu trasa více než 100 km stále stoupá. Stoupání sice není strmé, ale je dlouhééé…

Počasí se měnilo velmi rychle. Nepromokavé vrstvy šly opakovaně nahoru a dolů a s přibývající nadmořskou výškou citelně klesala teplota.

U Finse jsme už měli v nohách přibližně 110 kilometrů a 2 000 výškových metrů.

Člověk má v tu chvíli přirozený pocit, že to nejhorší je za ním…

Nebylo.

Pozor: Finse není konec stoupání

Za Finse nás čekalo ještě přibližně 12 kilometrů stoupání.

Až tady začínáte mít ten skutečný pocit, že to nemá konce :-). Hlavně když prší.

Scenérie jsou ale nádherné – ze všech stran vodopády, kolem jezera a hučící horské řeky.

Následoval ještě více než dvacetikilometrový sjezd do Myrdalu, který s naloženými koly také nebyl zadarmo.

Tady už nás ale čekal pokoj, který jsme si večer vzhledem k předpovědi počasí naštěstí stihli rezervovat.

Za jeden den jsme ujeli 147 km a nastoupali 2 263 metrů.

Byl to nejnáročnější, ale zároveň jeden z nejkrásnějších dnů celé výpravy.

3. Myrdal – den, který nám změnilo počasí

Ráno jsme se probudili do deště a předpověď byla stabilní:

Pršet bude až do dalšího rána.

Původní plán proto přestal dávat smysl.

Zkoušeli jsme najít volnou chatku ve Flåmu nebo Lærdalu, ale neuspěli jsme. Nakonec jsme zůstali v Myrdalu ještě jednu noc s tím, že následující den bude opět dlouhá etapa.

Na první pohled „ztracený den“.

Ve skutečnosti velmi důležitá součást celé cesty.

Už při plánování jsme počítali s jedním volným dnem, který využijeme v případě špatného počasí.

Při bikepackingu v Norsku totiž může počasí rozhodnout za vás. Rezervní den se vždy hodí.

Před cestou se snadno plánuje: pondělí 100 km, úterý 120 km, středa 90 km…

V norských horách to takhle fungovat nemusí.

Déšť, vítr a teplota dokážou podmínky velmi rychle změnit. Při podobných cestách určitě doporučuji nechat si minimálně jeden rezervní den.

4. Myrdal – Flåm – Aurlandsfjellet – Borgund a dva fjordy

116 km | 2 068 m

Po dni volna přišel sjezd z Myrdalu po šotolinové cestě se sérií 21 ostrých serpentin, vodopády po obou stranách údolí a divokou řekou na jeho dně.

Podél řeky jsme dojeli až do Flåmu k fjordu.

Ve Flåmu jsme si dali snídani a doplnili jídlo na cestu.

A potom začala úplně jiná zábava.

Z fjordu zpět do hor

Z oblasti fjordu následoval přibližně 20kilometrový výjezd do výšky okolo 1 300 metrů.

To je na Norsku fascinující.

Před chvílí stojíte prakticky u hladiny moře a o několik hodin později jste znovu ve vysokohorské krajině.

S nadmořskou výškou se opět zhoršilo počasí. Přišla zima a déšť, kolem nás horská jezera a následně dlouhý sjezd k dalšímu fjordu.

I v srpnu tady dokáže být pořádná zima.

Teplá bunda, kterou by člověk při letním bikepackingu možná nechal doma, se nám rozhodně hodila.

Večer jsme skončili v Borgundu v chatce a s parádním hamburgerem.

5. Borgund – Hemsedal – Gol

101 km | 930 m

Po předchozích horských dnech působil tento úsek klidněji. To ale neznamená, že byl úplně zadarmo.

Prvních přibližně 25 kilometrů jsme opět stoupali.

Večer jsme dorazili do Brekko Campingu v Golu.

Ten nám ukázal další zajímavou stránku cestování po Norsku. Kemp fungoval prakticky samoobslužně.

Po telefonátu jsme si vybrali volnou chatku, vyplnili formulář a 45 € vložili do schránky.

Žádná komplikovaná registrace.

Jednoduše důvěra.

Stejně jako jsme první den přijeli do Golu s deštěm, tentokrát nám tady večer konečně vykouklo sluníčko a západ slunce jsme si vychutnali s čajem před chatkou.

6. Gol – Eggedal

80 km | 1 421 m

Poslední jezdecký den byl kilometrově nejkratší.

Ale 80 kilometrů a 1 421 výškových metrů stále není úplně odpočinková jízda.

Nikam jsme ale nemuseli spěchat, a tak jsme si jezdecký den i díky docela dobrému počasí užívali.

Při sjezdu do Eggedalu bylo tak chladno, že jsme zase vytáhli zimní bundy. Ale závěrečné pětikilometrové stoupání k chatě jsme se potili už jen v tričkách.

Okruh se uzavřel.

Přibližně 564 kilometrů nádhernými norskými horami bylo za námi.

Voda: kolik jsme vezli

Každý z nás měl dvě cyklistické láhve a navíc jsme měli jednu společnou litrovou rezervní láhev.

Tu jsme vezli právě jako rezervu pro případ, že by následoval delší úsek bez možnosti doplnění vody, a také abychom měli vodu na vaření.

Vodu jsme doplňovali na ubytování, z horských potoků a příležitostně minerálkou z obchodu.

Během naší srpnové cesty jsme s dostupností vody neměli výrazný problém.

Poznámka: Toto je naše zkušenost z konkrétní cesty. Stav přírodních zdrojů a kvalita vody se mohou měnit.

Ubytování – reálné ceny

Původně jsme počítali také se spaním ve stanu. Nakonec jsme kvůli počasí všechny noci strávili pod střechou.

Stan Vaude Hogan UL 2P jsme vzhledem k počasí nakonec nepoužili ani jednou, ale byli jsme rádi, že ho máme jako nouzovou pojistku.

Jídlo během trasy

Na každý den jsme měli dehydrované jídlo Real Turmat.

Hlavní výhodou byla nezávislost na restauracích během dlouhých dnů. Většinou se nám podařilo koupit si jedno jídlo v restauraci, bufetu nebo v obchodě.

Používali jsme vařič Pinguin a spotřebovali jsme téměř celou 230g kartuši. Kromě ní jsme měli ještě jednu rezervní.

Kromě vody na jídlo jsme vařili čaj a kávu, ale na ubytování jsme často měli k dispozici rychlovarnou konvici. Jinak by byla spotřeba plynu vyšší.

S sebou jsme měli také tyčinky a gely SiS, Amacx a Marva. Sladkosti jsme dokupovali i cestou – těch jsme spálili dost.

Výbava

• Gravel kola Marin Headlands / Marin Four Corners – vhodná na asfalt i šotolinu.

• Acepac a Restrap – bikepackingové brašny se opět osvědčily.

• Stan Vaude Hogan UL 2P – nepoužitý, ale důležitá pojistka.

• Péřové spacáky Vaude – tepelná rezerva měla smysl.

• Nepromokavé oblečení – absolutní nutnost, my jsme měli ponča Vaude.

• Teplá zimní bunda – využili jsme ji i v srpnu.

• Kávovar – při balení málem zůstal v autě. Nakonec se stal jedním z nejoblíbenějších kusů výbavy.

Káva někde u řeky nebo vysoko v norských horách jednoduše chutná jinak.

Kolik nás cesta stála

7 rad po návratu

1. Neplánujte každý den příliš napevno. Norské počasí může itinerář velmi rychle změnit.

2. Nechte si minimálně jeden rezervní den. Nám se skutečně hodil.

3. Mějte vlastní GPX trasu offline. Místní značení berte spíše jako doplněk.

4. Sledujte převýšení, ne jen kilometry. Sto kilometrů v Norsku může znamenat úplně jiný den než sto kilometrů doma.

5. Nepodceňujte nepromokavé a teplé oblečení. Ani v srpnu.

6. Při špatném počasí nepočítejte automaticky s volnou chatkou. Zejména v exponovaných oblastech může být ubytování plné.

7. U Finse si nechte rezervu. Samotný příjezd do Finse ještě neznamená konec stoupání.

FAQ

Kolik kilometrů má vaše trasa přes Hallingdal a Rallarvegen?

Naše reálné GPX záznamy mají přibližně 564 km.

Kolik dní jste jeli?

Měli jsme 5 jezdeckých dnů a jeden rezervní den, který jsme kvůli počasí využili v Myrdalu.

Kolik jste nastoupali?

Podle deníku přibližně 8 100 výškových metrů.

Dá se trasa absolvovat na gravel kole?

Ano. My jsme ji absolvovali na kolech Marin Headlands a Marin Four Corners.

Je na trase problém s vodou?

Během naší srpnové cesty jsme zásadní problém neměli. Každý jsme měli dvě cyklistické láhve a společně ještě jednu litrovou rezervní láhev.

Je potřeba vzít si stan?

Není nezbytný, pokud chcete využívat ubytování. My jsme ve stanu nespali ani jednu noc. Přesto bychom si ho vzali znovu jako nouzovou pojistku.

Je potřeba GPS navigace?

Za nás ano. Používali jsme vlastní GPX trasu. Místní značení bylo užitečné, ale nespoléhali jsme pouze na něj.

Kolik vás cesta stála?

Naše evidované náklady vyšly přibližně na 771,50 € na osobu, včetně podílu na dopravě autem a trajektu, ubytování a jídla.

Závěr

Před cestou jsme řešili kilometry, převýšení, ubytování, vodu, výbavu a počasí.

Po návratu mi ale z celé výpravy nejvíc zůstává v hlavě něco jiného.

Rallarvegen, horská jezera, nekonečné šotolinové cesty, sjezd z Myrdalu, Flåm hluboko pod námi, studený déšť vysoko v horách, káva uvařená u cesty a pocit, když jsme po posledním stoupání opět dorazili do Eggedalu.

A možná právě proto bych tuto cestu neplánoval do posledního kilometru.

Připravil bych se na ni co nejlépe – a potom bych nechal Norsko, aby rozhodlo o zbytku.